Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. 1. 2017

Tempáci stříleli na Hájích ostrými

 

V neděli jsme se zúčastnili se třemi týmy turnaje na Hájích. Na klucích byla vidět chuť bojovat, vyhrávat a užít si to. Všichni do toho šli naplno. 

 

Na našich hráčích je znát progres a z toho mám velkou radost. Již jen to, že dokázali přehrát stejné soupeře daleko suverénněji než před pár měsíci na to poukazuje. Zlepšuje se pohybový projev, technické provedení dovedeností, tak i jeho rychlost, což jsou nyní pro nás nejdůležitější atributy. 

 

Také jsem rád a někdy až překvapen, že je u kluků znatelný posun ve vnímání prostoru. Řada z nich již vnímá hlouběji dění kolem sebe a dokáže toho využít. Tím, že toto zvládají, se už daleko častěji než dříve objevují účelné a chytré přihrávky, které otevírají prostory k postupu vpřed. Vnímání prostoru, spoluhráčů a protihráčů klukům umožňuje další a další možnosti řešení a jen to z nich už dělá lepší hráče. 

Pak už stačí "pouze" zvolit to ideální a technicky ho správně provést:))) a na tom se bude pracovat několik dalších let. 

 

Turnaj jsme si každopádně užili všichni a blahopřeji hráčům k jejich výkonům.

 

Daniel Kraft

 

Tempovlci

Chtěl bych poděkovat všem Tempovlkům za výkon, který předvedli. Kluci bojovali, makali a nedali nikomu nic zadarmo. Bylo hodně vidět, že jim turnaj tohoto typu sedí a baví je.

Před začátkem turnaje jsme si jasně řekli co a jak chceme hrát.

První zápas Vlci sehráli naprosto fantasticky. Byli k vidění dlouhé a přesné rozehrávky od branky, vyhrávané osobní souboje, přebrání přihrávky s následným zrychlením a zakončením. Vlci si plnili své úkoly a odměnou jim byl krásný výsledek 7:2.

Do druhého zápasu kluci vletěli se stejnou vervou jak do toho prvního. Možná trochu ukolébáni výsledkem z předešlého utkání si přestali plnit své úkoly a až moc zbrkle se vrhali do útoku. Snažili se soupeře spíše přetlačit a ne přehrát. Odešlo nám prakticky všechno, co jsme doposud hráli. Výsledkem toho byly zbytečné ztráty na polovině soupeře, kdy nás soupeř trestal překopáváním a střelbou z dálky do prázdných branek. Vlci řešili spoustu situací až příliš individuálně, nedokázali obejít soupeře a přestali využívat šíři hřiště.

Třetí utkání mne hodně mrzí. Kluci se po facce vrátili ke své hře z prvního zápasu a do svého soupeře se pořádně zakousli. Jak už to ale ve fotbale bývá, tak je zapotřebí i trochu toho pokakaného štěstí. Tady se nám stalo osudným neproměňování šancí v podobě zakončení do odkryté branky. Bohužel prohra 3:5.

Čtvrté utkání bylo pro kluky hotové peklo, kdy tady svou roli absolutně nezvládl rozhodčí. Sotva jsme vytáhli míč z branky a snažili se od své branky rozehrát, tak nás soupeř ihned napadal a rozehru nám prakticky nedovolil. Ačkoliv jsem na to rozhodčího dvakrát upozornil, tak to nechal být.

Měli jsme to na zápasy 1:3 a čekali nás ještě dvě utkání. Sedli jsme si všichni do rohu a začali se hecovat. Kluci mi slíbili, že obě utkání vyhrají a dají to zápasově na plichtu.

Co slíbili, tak také dodrželi.

Vlčí smečka se do obou soupeřů tvrdě zakousla a opět předvedla výkon z prvního utkání. Oba zápasy byli lepší ve všech činnostech a zaslouženě je vyhráli.

Na zápasy 3:3 a vstřelených krásných 29 branek.

Děkuji Tempovlkům za odvedenou práci.

Vladimír Třešňák

 
Temposauři
 
Přesto, že jsme na turnaji hraném na vstřelené branky dokázali nastřílet krásných 34 gólů - což odppovídalo 3. nejvyššímu počinu ze všech, kluci zůstali za svými možnostmi. 
 
Spokojený jsem s individálními schopnostmi našich borců a fakt, že když odehrají průměrný či lehce podprůměrný výkon a skončí mezi nejlepšími mě vlastně těší. Co mě nětěší je, že jsme nebyli schopni hrát na svých 100% - což je ale v tomhle věku normální. Od všech mi chybělo více kliček - běžet rychle s míčem ´´slalom´´ už přestává stačit. Hodně situací jsme podcenili - stávalo se nám, že netrefíme prázdnou bránu ze dvou metrů či přihrajeme soupeři přímo na nohu před naší bránu - toto obecně souvisí s koncentrací, která u klkuků tentokrát nebyla ideální (často stáli na hřišti a stávali se diváky). Takže na tom všem musíme zapracovat.
 
Velkou pochvalu mají kluci  za hru tělem - zde zhodnocujeme úpolové sporty, kterým se teď více věnujeme v tělocvičně a je vidět, že kluci jsou schopni přijmout, a co je hlavní- rozdat. Při útoku soupeře máme touhu se vracet a míč soupeři odebrat a dost se nám to daří... žádný odkop, ale uhrát míč pro sebe a mazat dopředu.
 
Takže závěrem - na klucích je vidět velký posun dopředu, což mě velmi těší. Ale mají potenciál hrát lépe.
 
Pavel Žibrita
 

Tempodraci

 

Nedělní turnaj Draků byl lehce ve znamení čísla 4. Hrálo se 4:4, na 4 branky na čtvercovém hřišti a podařilo se nám dát 4x 15 gólů, tedy 60. Výkon kluků bych ale už nehodnotil na čtyřku, ale na jedničku. Podařilo se nám nastřílet nejvíc branek ze všech. A nenašel se soupeř, který by nás přehrál.

 

Kluci odehráli velmi dobrý turnaj. Potkali soupeře vyznávající konstruktivní způsob hry, ale i soupeře vyznávající jednoduchý systém nakopnout co nejdál dopředu a třeba to tam padne. Pozitivní je to, že jsme si dokázali poradit i s těmito soupeři.

 

Kluci svědomitě plnili úkoly, které jsme si dávali. Za to zaslouží pochvalu. Nejviditelnější pro diváky bylo rychlé obsazování soupeře při jeho rozehrávce. Kluci si už sami dokázali říct, ten je můj, tam máš toho svého.

Taky na sebe začali více mluvit, klasickou hláškou bylo například:: „Mám výjezd.“ Co se nám úplně nepovedlo, tak byl úkol pro kluky, aby ohromili diváky nějakými pěknými složitějšími kličkami. Těch moc vidět nebylo, což je škoda, protože vím, že všichni mají co ukázat.

 

Myslím, že jsme si nedělní dopoledne všichni parádně užili. Každý nastřílel spoustu branek. Teda kromě mě.

 

Tomáš Slany